Stín strachu

18. listopadu 2007 v 17:36 | KORKI |  Strážkyně dračích jezdců
"Už jsou tady. Jezdci se vracejí" Vardenský chlapec Jarša vyběhl na nádvoří a křičel na celé kolo. ,,Galbatorix padl. Jsou zpátky." Za ním z tunelu vedoucího od vodopádu vyšli tři draci, dva jezdci a dvě elfky. Lil se naklonila k Murtaghovi ,,Konečně doma" "Asi ne na dlouho." Přes nádvoří k nim cupitala Nasuada. ,,O všem už vím. Gratuluji, a jménem celé Alagaesie vám děkuji, ale není čas na dlouhé oslavy. Musíte vyrazit do Ellesméry. Bude se rozhodovat o novém vládci Alagaesie, a je při tom nutná i vaše účast. Bylo by nejlepší, kdyby jste vyrazili hned." Murtagh sklesle vzdychl. ,,Já to říkal." Eragon sebou najednou cukl, ale okamžitě se zase usmál. Noren ho láskyplně chytila za ruku. Trochu ho to vyděsilo, ale pak za to byl rád. Nasuada opět zmizela do své pracovny. Eragon se na všechny otočil. ,,Vyrazíme hned, nebo si odpočineme?" Shodli se na tom, že vyrazí raději hned, protože byli připraveni. Murtagh sice protestoval, aby Lil jela také, kvůli svému těhotenství. Ta se však na něj obořila, že si přeci Ellesméru nemůže nechat ujít. S dobrou náladou se tedy vydali na cestu. Všichni byli plní pocitů, takže se spolu ani moc nebavili a jen tak si každý přemýšlel nad tím svým.
Lil myslela na Jima. Na to jak zabila svého nejlepšího přítele. Bolelo ji to že kvůli ní je mrtev. Měla na rukou krev, avšak pod srdcem nový život. Cítila každý pohyb svého dítěte a plně si jej užívala.
Murtagh přemýšlel nad tím co bude dál. Kdo se stane králem Alagaesie. Věděl že Eragon jim být nechce, a tak bylo možné že by volba padla i na něj. To však nechtěl. Jediné co pro něj bylo nejdůležitější bylo aby byla Lil i dítě v pořádku. Nic jiného si nepřál.
Eragon myslel na Noren. Co mělo znamenat to jak jej chytila za ruku ve Farthen duru? Miloval ji, ale do teď si nebyl jistý tím jestli by jeho city opětovala. Asi by neunesl, kdyby ho další žena jeho srdce odmítla. Tušil však že k němu Noren taky něco cítí. Při každé myšlence na ni, při každém jejím dotyku, při každém tónu jejího hlasu se mu rozbušilo srdce a v břiše se mu rozletěl houf motýlů. Jediné co ho trochu znepokojovalo bylo to, že se Noren do Ellesméry zrovna dvakrát nechtělo. Doufal že nemá nějaké problémy, kterými by si elfy poštvala proti sobě. Bylo mu to však jedno. Šel by s ní i na kraj světa.
Noren byla velmi neklidná. Poslední věc kterou chtěla bylo jet do Ellesméry. Nemohla se tam jen tak ukázat, po tom co jen tak utekla. Nemuselo by to dopadnout dobře ani pro ni, ani pro Eragona a ostatní, a to si nepřála. Jediná naděje pro ní bylo přestrojení. Věděla že cestou budou zastavovat ve městě Hedarth. Tam byla naděje najít něco čím by snad Islanzadi zmátla...spolu se všemi elfy.
Noah nemohl ustálit proud myšlenek, který mu vířil hlavou. Málem měl na svědomí život své sestry spolu s dalšími. Nepamatoval si nic od té doby co narazil na sedláka v Yazuaku, který se mu zabodl do mysli jako ledová dýka. Díky Sorenovi se však dozvěděl co se stalo. Nedokázal pochopit, když se mu to Lil snažila vysvětlit. Vnímal to až pocity od svého draka. Málem jim hodně ublížil a to nechtěl. Měl svou sestru velmi rád. Bál se elfů. Připadali mu strašidelní. Ublíží mu? Zatím mu totiž skoro každý jen ubližoval a způsoboval bolest. Lil se však nebála, a tak se i on snažil být statečný jako ona. Chyběla mu matka. "Noahu jsi v pořádku?" Vtrhl jej z přemýšlení Lilin hlas. "V pořádku. Noah být v pořádku. Nebát se" Odpověděl ji zmateně a usmál se.
K večeru zastavili u řeky Az Ragni, kde rozdělali oheň. Eragon se ztratil někde v lese, a tak se jej Noren vydala hledat. Našla jej jak sedí na pařezu s hlavou v dlaních. ,,Eragone děje se něco?" ,,Ne...vlastně ano. Noren řekni mi pravdu. Proč nechceš do Ellesméry? Provedla jsi snad něco?" Noren si povzdychla a klekla si naproti něj. ,,Eragone. Chci ti něco říct. Miluji tě, ale to na co se mě ptáš je má minulost, a já se za ni stydím. Nenuť mne prosím o tom mluvit" Načež jej políbila. ,,Noren mě už jedna elfka dost ublížila. Slib mi prosím že nebudeš další." ,,Slibuji má lásko."
Něco se pohnulo ve větvích, což je vyrušilo. ,,Co to bylo?" Lekla se. Eragon už stál s mečem vytaženým a připraveným k útoku. ,,Nevím a nelíbí se mi to." Na větev se snesl černý dravý pták a shlížel na ně jasně žlutýma očima. Za nimi se ozval ženský hlas, který způsoboval že jim po zádech přejížděl mráz. ,,Zabil jsi mi mistra jezdče. Za to budeš pykat." Otočili se za hlasem, ale spatřili jen žluté oči ve stínu, které se brzy vytratily. Eragon se zadýchal strachem a upustil svůj meč. Nikdy necítil takové strach, jako teď. Jakoby vše kolem bylo to co jej děsilo nejvíc ze všeho na světě. Padl na kolena a třásl se po celém těle. Noren si klekla naproti něj a objala ho. ,,Klid už je to pryč. Netušíš co to bylo?" ,,Ne to nevím, a právě to mě také děsí." Cítila že všude kolem je chlad až jim stoupala pára od úst, což bylo na letní večer nezvyklé. Zdálo se ji že všude vidí přízraky a každý stín vypadal hrozivěji než jindy. Pak si všimla toho ptáka, který se ani nehnul a stále na ně bez mrknutí oka zíral. Popadla kámen a mrštila s ním po dravci ,,Táhni odsud ty zrůdo" Pták roztáhl obrovská křídla a odlétl. Chlad zmizel a vše se opět dalo do normálu.
Pomohla Eragonovi na nohy a vrátili se zpět ruku v ruce k Murtaghovi, Lil a Noahovi, kteří seděli u ohně a smáli se. Tam jim vylíčili co se v lese stalo, což je celkem znepokojilo. ,,Myslíš že je to nějaká Galbatorixova učeňka? ,,To nevím, ale doufám že ne." Všichni šli spát, až na Eragona, který měl stále tělo plné chladu a strachu. Noren spala opřená o jeho hruď. Za normálních okolností by se cítil velmi šťastně, teď byl však spíše vyděšený a prázdný.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama