Setkání na hořících pláních 2/2

22. listopadu 2007 v 11:19 | KORKI |  Murtaghův příběh
Safira sestoupila na nejbližší otevřenou plochu. Trn je okamžitě následoval a přistál na druhé straně náhorní plošiny. Levou nohu držel nad zemí a výhružně na protější dvojici vrčel. Murtagh cítil, jak se pod ním Trn bolestí celý třese. Sklouzl mu ze sedla po zdravé noze a prohlédl si ošklivou sečnou ránu, která málem přetrhla celý sval. Klid. Bude to dobré. Zašeptal kouzelná slova a rána zmizela, jakoby tam ani nikdy nebyla. Otočil se zpět na Eragona. Ten vykročil kupředu, aby se mu postavil. Trn a Safira kolem nich kroužili, když se setkali uprostřed plošiny. Murtagh cítil, jak ho začíná pohlcovat jeho druhé já, které bylo za jedno s Galbatorixem. Měl co dělat, aby Eragona nezabil jediným slovem. Chytil meč oběma rukama a máchl s ním přes hlavu. Eragon zvedl Zar´roc. Jejich meče se střetly ve spršce rudých jisker. Eragon se snažil dělat různé výpady, ale Murtagh ho vždy lehce odrazil. Eragon byl dost vyčerpaný a to bylo znát i na jeho výkonu. Jedno mávnutí Murtagh nestihl odrazit a Zar´roc ho nepatrně škrábl přes náprsní krunýř. Za okamžik se opět vrátili na střed plošiny, kde si vyměňovali údery. Eragon byl čím dál pomalejší, nakonec uklouzl a spadl. Přetočil se a vyrazil zpět proti Murtaghovi. Ten mu však jediným líným pohybem vyrazil meč z ruky. Pak Mávl mečem a otočil jim v rychlém kruhu kolem svého boku. Eragonovi se zablesklo v očích. S otevřenými ústy zíral Murtaghovi do oči a na meč. Nestihl zareagovat, když Eragon něco vykřikl a skočil po něm. Uvěznil oba meče mezi jejich těla, zahákl prsty pod helmu a strhnul mu ji. Trn zavrčel: Pravda vychází najevo. Murtagh se ušklíbl, nad Eragonovým nevěřícným výrazem "Thrysta vindr" Eragon od něj odlétl dvacet stop. Murtagh sklopil meč a ukázal na Eragona "Nikdy by ses nevzdal" Eragon se zvedl a zakašlal. "Murtaghu...jak to že jsi naživu? Viděl jsem jak tě urgalové odtáhli do podzemí. Pokoušel jsem se tě nazírat, ale viděl jsem jen tmu." Murtagh se nuceně zasmál. "neviděl jsi nic, stejně jako já jsem neviděl nic, když jsem se tě snažil nazírat během svých dní v Uru´baenu." "Ale ty jsi zemřel!" Vykřikl Eragon sotva srozumitelně. "Zemřel jsi pod Farthen durem. Arya našla v chodbách tvoje zkrvavené šaty." Jak snadno mě pohřbili Murtaghovu tvář zatemnil stín. "Ne, nezemřel jsem. V tom měla prsty dvojčata, Eragone. Ovládli skupinu Urgalů a připravili přepadení aby zabili Ažihada a mě zajali. Pak mě očarovali, abych nemohl utéct a unesli mě do Uru´baenu." "Ale proč jsi souhlasil, že budeš sloužit Galbatorixovi? Říkal jsi mi, že ho nenávidíš. Řekl jsi mi..." Murtagh už nemohl to obviňování poslouchat. "Souhlasil!" Murtagh se zasmál šíleným smíchem. "já jsem nesouhlasil. Nejdřív mě Galbatorix potrestal za to, že jsem se vzepřel jeho vůli a že jsem poplival roky jeho ochrany během mé výchovy v Uru´baenu, za to že jsem se vzepřel jeho vůli a utekl. Pak ze mě vytáhl všechno, co jsem věděl o tobě, Safiře a Vardenech." "Zradil jsi nás! Já jsem tě oplakával a ty jsi nás zradil!" Murtagh už to slovo začínal nenávidět Zrada . "Neměl jsem na výběr." "Ažihad měl pravdu, když tě dal pod zámek. Měli jsme tě tam nechat shnít v cele a pak by se nic z toho..." Murtagh už se nedokázal ovládat. "Neměl jsem na výběr!" Odsekl. "A když se pro mě vylíhl Trn, Galbatorix nás oba přinutil, abychom mu přísahali poslušnost ve starověkém jazyce. Teď už ho nemůžeme neuposlechnout." "Stal jsi se svým otcem." "Ne, ne svým otcem. Jsem silnější než kdy byl Morzan." Murtagh se rozhlédl po bitevním poli. Dvojčata vrhala koule energie mezi Vardeny. Murtagh měl odsud dobrý výhled na muže, který se za nimi plížil s kladivem v ruce. Eragona ten pohled vyděsil. Chystal se použít zaklínadlo. "Počkej. Chci vidět co udělá" "Proč?" Murtagh se chladně usmál. "Dvojčata mě mučila, když jsem byl v zajetí." Pak Eragonovi odpřísáhl že Roranovi neublíží. Muž vyskočil a rozdrtil dvojčatům lebky svým kladivem. "Co teď? Zabiješ mě?" "Jistě že ne. Galbatorix tě chce živého." "K čemu?" Murtagh se musel zasmát Eragonově nevědomosti. "Kvůli Safiře. Je poslední dračice a v posledním vejci je samec. Pokud se spáří, bude matkou celé rasy. Galbatorix nechce draky vyhubit. On chce obnovit jezdce. Chce sjednotit Alagaesii pod jednou vlajkou a tím odstranit nutnost válek. Je to snad tak špatné?" "Ale to on přeci zničil jezdce." "A měl k tomu důvod. Byli staří tlustí a zkažení. Elfové je využívali, aby si podrobili lid. Museli být odstranění, aby se mohlo začít nanovo" Eragon se zamračil a přecházel po plošině. Pak máchl rukou směrem k bitvě. "Jak můžeš ospravedlnit tolik utrpení. Galbatorix jen hromadí moc a lže. A ty to víš! Chápu že jsi byl donucen jednat proti své vůli a nejsi zodpovědný za smrt Hrothgara, ale můžeš se pokusit uniknout. Jsem si jistý že Já a Arya by jsme ti dokázali pomoci...Pojď semnou Murtaghu." Ta slova Murtagha skoro dojala. Sklopil pohled a pozoroval svůj meč. Po tom co zabil Hrothgara mu stále chtějí pomoct. "Nemůžeš mi pomoci Eragone. Nikdo, jen Galbatorix nás může osvobodit od našich přísah, a to on nikdy neudělá...Zná naše pravá jména. Navždy jsme jeho otroky" Eragonova tvář zjihla v náznaku lítosti. S vážností pak řekl: "Pak nám tedy dovol, abychom vás zabili." "Zabít nás! Proč bychom to měli dovolit?" "osvobodilo by tě to od Galbatorixovy nadvlády a zachránilo by to mnoho životů. Není to dost ušlechtilý důvod, pro který se obětovat?" "Možná pro tebe, ale pro mě je život stále příliš sladký, než abych se s ním tak snadno rozloučil. Život nikoho cizího pro mě není důležitější než můj nebo Trnův." Eragon vypadal že přemýšlí a odehrává se v něm vnitřní boj. Pak znenadání vyskočil s mečem namířeným na Murtaghovo srdce. "Letta" Eragon spadl zpátky na zem spoután neviditelnými pouty. Pak se proti němu vrhla Safira. "Risa" Murtagh chytil Safiru ve vzduchu. Dračice kňučela a kroutila se několik stop nad zemí. Najednou ucítil, jak Eragon klade odpor. Po tom, co byl takovou dobu od něj čekal víc. Eragon zatnul zuby a znásobil úsilí. Uběhly dvě minuty a eragon přestal odolávat. "Nemůžeš doufat, že bys semnou mohl soupeřit. Nikdo nemůže. Jen Galbatorix." Došel ke svému bratrovi a škrábl ho špičkou meče na krku, aby jen tak nezapomněl, na jejich souboj. "Bylo by tak snadné vzít tě sebou do Uru´baenu." Eragon se mu zahleděl do očí. Jeho pohled od jejich posledního setkání získal na hloubce. "nech mě jít." Požádal. "Právě ses mě pokusil zabít." "A ty bys na mém místě udělal totéž." Murtagh zůstal stát a přemýšlel. Hledal nějaké východisko z této situace. Eragon promluvil první. "kdysi jsme byli přátelé. Bojovali jsme spolu. Galbatorix tě nemohl pokřivit tolik, abys na to zapomněl... Pokud to uděláš, Murtaghu, budeš ztracen navždy." Jak bych na to jen mohl zapomenout. Myslím na to každým dnem. "Dostal jsem rozkaz pokusit se zajmout tebe a Safiru. Pokusil jsem se... Ujisti se, že se naše cesty znovu nezkříží. Galbatorix mě donutí složit další přísahy, které mi zabrání prokázat takovou milost až se příště potkáme." "Děláš správnou věc." Ach Eragone, kdyby jsi věděl, za jakou cenu. Co mě v Uru´baenu čeká, za toto neuposlechnutí příkazu. "Možná. Ale než tě nechám jít..." Murtagh vypáčil z Eragonovy pěsti Zar´roc a odepnul mu pochvu ze zdobeného opasku. "pokud se mám stát svým otcem, pak budu mít jeho meč. Trn je můj drak a trnek v oku bude všem našim nepřátelům. Takže je jenom správné, že bych měl mít meč Utrpení. Krom toho, Zar´roc by měl připadnout Morzanovu prvorozenému synovi, ne tomu mladšímu. Patří mi právem narození. Eragon vypadal, jako by právě spolkl něco odporného. Murtagh se ušklíbl. "nikdy jsem ti neřekl jméno své matky a ty jsi mi neřekl jméno té své. Řeknu ho tedy teď: Selena. Selen byla má matka a také tvoje. Přišla na to dvojčata, když se ti prohrabovala hlavou. Galbatorixe to docela zaujalo." "Lžeš!" Murtagh zakroutil hlavou a zopakoval mu vše ve starověkém jazyce. Naklonil se k Eragonovy a zašeptal mu do ucha. "Ty a já. My jsme stejní Eragone. Zrcadlové odrazy. Nemůžeš to popřít. "Mýlíš se." Z Eragonova hlasu bylo znát, že kypí vzteky. "nejsme si podobní. Já už nemám na zádech svou jizvu." Cože? Murtagh ucukl. Pak se napřímil a prohlédl si Zar´roc. "Tak ať. Vezmu si své dědictví, bratře. Sbohem." Došel k Trnovi a vyšvihl se mu na hřbet. Drak roztáhl křídla a vzlétl.
Murtagh až teď zrušil kouzlo, kterým spoutával Eragona. Přelétli kopec a přistáli v táboře. Boje už nejspíš skončili, neboť vojáci seděli v táboře a ošetřovali si zranění. Seskočil z Trna a prodíral se táborem do lesíka. Cestou ho zarazil jeden z Galbatorixových generálů "Kde je ten jezdec. Byl snad silnější?" Zeptal se s posměšným tónem v hlase. Murtagh stáhl rty do úzké čárky a zavrčel. "Do toho vám nic není." Odbyl vojáka a vydal se k lesu. Opřel se o jeden ze stromů a vydýchával se. Kolena se mu roztřásla Chceš si o tom promluvit? - Ne Trne nech mě být. Měl vztek na celý svět. Na Galbatorixe, ale nejvíc na sebe. Praštil pěstí do stromu, až to zakřupalo. Vyjekl bolestí, když si polámal některé prsty. Jedním slovem si je vyléčil a rozběhl se lesem. Běžel, co mu síly stačily. Ze zad mu najednou vystřelila bolest. Vykřikl a zakopl o ztrouchnivělý pařez. Svalil se na zem a jeho vztek byl čím dál tím silnější. Ležel, a čekal, až ho opustí děsivá křeč. Jsi v pořádku? - Jsem. Nic mi není. Vstal a oprášil si kolena. Řekni mi jedno. Proč elfové Eragona vyléčili, ale mě Galbatorix nepomohl. Proč? - Asi proto, že Galbatorix je špatný.
Setřel si pot z čela a rozhlédl se. Stál na břehu krásného jezera. Vypadalo, jako oáza v pusté a nehostinné krajině. Sedl si do měkké trávy na jeho břehu a rukama si objal kolena. Za okamžik, se vedle něj snesl Trn a položil přes něj své křídlo. Udělal jsi to nejlepší, co jsi mohl. Jsem na tebe pyšný. - Tak proč se cítím tak zle, jako....jako bych zradil vlastního bratra. Dodal s hořkostí v hlase. Seděl na kraji Jezera se svým nejlepším přítelem a přemýšlel, jaký trest si pro něj jeho pán vymyslí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama