Nový spojenec

18. listopadu 2007 v 17:33 | KORKI |  Strážkyně dračích jezdců
Eragon vyběhl z pokoje jak nejrychleji dokázal. Přede dveřmi Murtaghova a Liliného pokoje se zarazil. Prožíval vnitřní boj. Na jednu stranu jim to potřeboval co nejdříve říci. Na druhou je však nechtěl rušit v tuhle chvíli. Stal tam přemýšlel.
Vysvobození však přišlo samo. Dveře se otevřely a z nich vyšel Murtagh se slzami v očích. Když si všiml svého bratra zarazil se a otřel si oči. ,,Co ti řekla ta elfka?" ,,Murtaghu Galbatorix jde určitě po Noahovi." ,,Jak tohle víš?" Eragon mu vysvětlil co mu Noren řekla. ,,Jsi si jistý, že jí můžeme věřit? Promiň, ale já už bych další zradu nezvládl" Eragon chápavě přikývl. ,,Celou dobu jsme mluvili ve starověkém jazyce." Murtagh přešel ke kamennému zábradlí. ,,Myslel jsem že už budeme mít klid. O tom že je Galbatorix mrtev jsem nepochyboval ani minutu a teď mi říkáš tohle. Najít jeho srdce nebude snadné. Určitě jej ukryl na dobrém místě, kde bude v bezpečí. Co o té elfce vlastně ještě víš?" Eragon si sedl na zem a zády se opřel o zábradlí. ,,Jmenuje se Noren. Zvláštní je na ní to že umí předpovídat budoucnost. Jak ale řekla nedokáže to ovlivnit. Víš co je ale trochu k smíchu? Je elfka, ale nemá elfy v lásce. Proto vypadá tak...normálně." Zasmál se, ale okamžitě toho nechal, když viděl Murtaghův vážný výraz. Díval se dolů na nádvoří, kde zrovna vedli Taru do vězení. Vzpouzela se a křičela. ,,Proč mi to děláte? Nic jsem neudělala." Nemohl se na ni už více dívat. ,,Jak vůbec poznáme jestli je Galbatorix ještě v Taře?" ,,Snadno" Ozvalo se za ním. To přicházela Noren. ,,Tělo ve kterém zrovna je má na dlani černé znamení gedwey ignasia. Pokud z těla zmizí, značka zmizí s ním." ,,Můžeme jej z těla dostat pryč?" ,,To bych nedoporučovala. Pokud je v těle dá se ještě lapit. Pokud však ne, je jako vzduch." ,,A jak se vůbec dostal do Tary?" ,,Viděla jsem to ve svém snu. Stalo se to, když se s ním Laneril objevila tady ve Farthen duru. Byl ještě chvíli na živu, takže stihl svou duši dostat ven z těla, dřív než si ji vzalo samo peklo. Ta dívka nejspíš stála nejblíže, tak si vybral ji" Eragon se náhle plácl do čela. ,,Já hlupák. Když jsem byl s ní stále jsem cítil slabý tlak na svou mysl, ale nepřidával jsem tomu žádný význam." ,,Murtagh zbledl. ,,Já také. Kdykoli když kolem mne prošla. Nevěděl jsem že je to ale kvůli ní. Myslel jsem že je to pouze náhoda." ,,Noren se náhle chytila za hlavu a upadla. Eragon ji tak tak chytil. ,,Oči měla zavřené, ale pod víčky jimi zběsile pohybovala. ,,Co se to s ní děje?" ,,Já nevím" Odpověděl vylekaně Eragon. Náhle prudce otevřela oči. ,,Míří do Daretu" ,,Ty jsi to viděla?" Přikývla. ,,Tak to musíme vyrazit co nejdříve." Eragon vstal a pomohl Noren na nohy. ,,To nepůjde. Lil si ještě potřebuje odpočinout." Elfka přikývla. ,,Murtagh má pravdu." On je jen jako nějaký sedlák a my máme dva draky. Snadno jej dostihneme." Najednou se otevřely dveře za nimi. Vyšla z nich Lil. ,,Vyrazíme teď." Murtagh se otočil. ,,Ne Lil, musíš si odpočinout." ,,Ne to ne. Pomstíme našeho syna." ,,Neboj přijde na to čas." Lil se mu zhroutila do náruče a rozplakala se." Vzal ji do náruče a odnesl do pokoje. ,,Sejdeme se zítra ráno a vyrazíme." Pak za sebou zavřel dveře, a chodba utichla. Eragon se otočil k Noren. ,,Asi máš hlad a žízeň. Půjdeme se najíst" Elfka s radostí přikývla. Měla hrozný hlad a žízeň.
V jídelně se ji Eragon ještě vyptával na různé věci z její minulosti. Na vše mu ochotně odpovídala, až na to kdo jsou její rodiče. Nejspíš o tom nechtěla mluvit, tak se ji Eragon na toto téma dále nevyptával. Překvapilo ho, že je tak mladá. Bylo jí osmnáct let. Byl to první elf, který na svůj věk vypadal, což jej potěšilo, protože si v její přítomnosti připadal jí rovnocenný. K večeru ji doprovodil do komnaty a pak se sám odebral do té své.
Ulehl na postel, ale nemohl usnout. Hlavou mu vířily obrázky Aryi, Tary a Noren. ,,Copak se děje maličký" ,,Ale nic" Začervenal se a vyhnal Safiru ze své rozpolcené mysli. Do Arye se zamiloval od první chvíle co jí spatřil, ale hrozně ho ranilo to jak jej, Murtagha a Lil svým způsobem zradila, když jim ani nepopřála šťastnou cestu, když táhli na Galbatorixe. Při přemýšlení o ni si uvědomil, že je pro něj téměř uzavřená kapitola. Teď byla v Ellesméře, kde nejspíš byla šťastná. Tara se mu líbila, jako obyčejná dívka, ale po tom co udělala, i když za to nemohla ji nenáviděl. Nenáviděl ji za to že má tak slabou mysl. I kdyby ji tak nenáviděl nemohl být s ní. Nedokázal by to udělat svému bratrovi. A už vůbec by to nedokázal udělat Lil. Přese všechny dívky a ženy, které miloval Lil pro něj byla ta nejúžasnější osoba na světě. Miloval ji jako svou sestru. No a pak tady byla Noren. Tato dívka v něm vyvolala zcela nový city. Takové že si připadal že by u ní snad mohl mít naději, ale co mu vrtalo hlavou bylo to že ona nemá ráda elfy, a on jim z části byl, ale nechoval se jako oni. Což snad byla polehčující okolnost.
Otočil se na bok a snažil se znovu usnout. Tentokrát měl už ve všem pořádek. Stále by však nesvůj. Uvědomil si že se bojí usnout. Bál se že by jej Galbatorix mohl napadnout ve spánku a vlézt mu do těla. Posadil se na posteli a chytil se za hlavu.
Vylekal se, když někdo zaklepal. Byla to Noren. ,,Promiň že tě ruším. Mohu dál?" ,,Ale samozřejmě. Copak se děje?" Všiml si, že se trochu začervenala ve světle lamp z chodby. ,,Vím bude ti to připadat směšné, ale mám strach. Galbatorix je odsud daleko, ale i tak mám obavy že mě přepadne ve spánku." Eragon se musel začít smát. ,,Jestli ti to přijde až tak směšné, tak promiň že jsem tě obtěžovala." Otočila se a naštvaně odešla ke dveřím. ,,Ne Noren stůj. Já to tak nemyslel. Nesmál jsem se tobě, ale téhle situaci. Jsem vzhůru ze stejného důvodu. Taky mám strach. Zůstaň tu prosím" Zarazila se s rukou na klice. ,,Tak dobrá." ,,Můžeš si vlézt do mé postele, a já se natáhnu na křeslo." ,,To přeci není nutné. Nějak se tam vmáčkneme." Byl v tu chvíli rád že je tma, takže si Noren nevšimla, jak mu zrudly uši. Sedl si na postel, a opřel se o stěnu. ,,Eragone?" ,,Ano?" ,,Povídej mi o svých cestách prosím" Pohodlně usedla na postel vedle něj. Eragon ji povídal o Bromovi a jak se seznámil s Murtaghem. O půl hodiny později už měla elfka opřenou hlavu o jeho rameno. V břiše se mu rozlétlo hejno motýlů. Mluvil a mluvil, až ho téměř bolela pusa. Samotného ho překvapilo, kolik toho již prožil. Když skončil Noren už spala. Popotáhl ji pokrývku, aby ji nebyla zima, zavřel oči a konečně usnul.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama