Lovci bouří XII

22. listopadu 2007 v 11:54 | KORKI |  Lovci bouří
Caleb letěl celý den a byl už unavený a tak se rozhodl odpočinout si. Rozdělal si oheň a pozoroval poskakující plameny. Vše do sebe zapadalo. Otec a Alzrak chtějí získat vládu nad Vallhalou, a tak ji chtějí zničit pomoci bouří. Pomalu zabíjeli všechny čarující lovce, aby z nich získali kouzlo. Určitě už vymysleli způsob, jak dostat kouzlo z lovce na sebe samotné. Věděli že několik zásadových a čestných lovců se jim to bude pokoušet překazit, a tak se jich zbavili. Buď pomoci Mervickovi zvěře, a nebo pomoci upravených krystalů. Podíval se na měsíc a sevřelo se mu srdce. Zítra mají Kiru připravit o život. To nesmí dopustit. Echelon byl ještě dost daleko, ale když si přivstane měl by to stihnout. Přetáhl přes sebe deku a usnul vyčerpaný dlouhým letem i přívalem zdrcujících informací.
Otevřel oči a vyskočil. Byl už bílý den a on spal už dost dlouho. S nadávkami sbalil deku, vyskočil na Cyruse a vzlétl. Popoháněl jej k co nejvyšší rychlosti, ale jeho or byl už dost unavený. Slunce už stálo vysoko, když v dálce spatřil stolovou horu Echelon.
Kira ležela na pryčně a začala se pomalu probouzet. Před očima uviděla něčí tvář. Vykřikla leknutím a vyskočila a pak znovu vykřikla. Tentokrát však bolestí, jak ji prudkým pohybem popraskaly strupy na zádech. "Klid to jsem já Ayden." Pomohl ji lehnout si zpátky na břicho a položil ji na rozpálené záda studený obklad. "Co je dneska za den?" Ayden se na ni nedokázal podívat. "Přijdou za tři hodiny." "A Caleb?" "Ještě se neukázal. Můžu pro tebe něco udělat?" Kira už ani nevěděla co by v tuhle chvíli mohla chtít. Jediné co chtěla byl Caleb, a ten byl pryč. Pak si však na něco vzpomněla. "Ano. Mohl by jsi prosím vypustit Fea na svobodu? Nechci aby tady byl zavřený." Ayden vstal a odešel. "Děkuji" Zavolala ještě za ním.
Pomalu se posadila na posteli. Chvíli tak setrvala a pak vstala a začala se procházet po cele. Za dvě hodiny se otevřely dveře a vešel do nich strážný. Ten samý, který ji vedl k soudu. Odporně se na ni usmíval, což způsobilo, že v ní byla ještě menší dušička. Stála však hrdě a vyrovnaně. Stále ještě doufala že Caleb přijde. "Tak jdeme. Nejdřív se ale převlékni" Zachechtal se. Za chvíli ji popadl za pouta a táhl chodbou a pak po schodech nahoru na nádvoří. Nikdo tady však nebyl, což ji připadalo divné. Táhl ji přes nádvoří, až k úpatí hory, která bránila celý Echelon. Už z dálky slyšela šum, jak si lidé povídali. A pak spatřila jezero. Bylo malé, ale určitě dost hluboké. Už nedokázala udržet slzy a tak potichu plakala. Na dřevěném můstku byl postavený jednoduchý kladkostroj, na němž byla zavěšená klec z dřevěných tyčí. Už chápala proč ji dali tu čistou košili. Aby lidé neviděli jak ji zmučili. Strážce ji dostrkal na můstek a hrubě strčil do klece, kterou zamkl. Viděla ten úsměšek ve tváři Calebova otce. Viděla také Aydena, který se na ni bolestně díval. Hubený radní začal předčítat obvinění a proč se trest vykonává. Kira jej však neposlouchala. "Tak dost už těch řečí." Vykřikl Calebův otec a pokynul na strážného aby spustil klec. Ten se znovu odporně zachechtal a kopl do kolíku, který držel klec ve vzduchu.
Kira cítila jak klec padala asi pět stop vzduchem a narazila na vodní hladinu. Začala se pomalu potápět. "No tak pusťte mě ven. Já jsem nevinná." Křičela, ale bylo to marné. Voda už ji sahal až po bradu a pak už pod vodou zmizela celá. Lomcovala s mřížemi a snažila se je uvolnit. Byly však až moc pevné. Nic Calebovi nevyčítala. Jen doufala že je naživu a v pořádku. Pomalu ztrácela dech a jen tak se vznášela ve vodě, když hladinou něco projelo mířilo to k ní. Byl to Caleb. Připlaval k mřížím a usmál se na ni. Začal s mřížemi také lomcovat jako předtím ona. Marně. Chytil ji za ruku a přitáhl si ji blíž k mřížím.Z kapsy vytáhl malý modrý kamínek a naznačil ji, aby jej spolkla. Připadalo ji to naprosto nesmyslné, ale uposlechla. Najednou ji do plic proudil vzduch, jakoby stála na větrné louce. Caleb se znovu usmál a vyplaval na hladinu "Aydene klíč!" Jeho přítel se rozběhl a praštil strážného po hlavě. Vtáhl mu z kapsy klíč a hodil ho Calebovi. Ten se zase potopil ke kleci. Rychle odemkl zámek a vytáhl ji na hladinu.
Zhluboka se nadechl a vytáhl ji s Aydenovou pomoci na dřevěný můstek. Vzal ji do náruče a tiskl ji k sobě. "Odpusť mi to. Odpusť že jsem přišel až tak pozdě." "Hej. Hoďte ji zpátky vražednici." Ozývalo se z davu. Caleb se postavil a otočil se k davu. "Nechte mě promluvit. Kira za nic nemůže. To vše spáchal radní Erazim a Alzrak. A nejen to. Oni mají na svědomí smrt ostatních lovců i zmizení lovců kouzelníků. Chtěli zničit celou Vallhalu a zabít tisíce nevinných lidí. Kiru si vybrali jen proto, že přežila bouři v Oblivionu a překážela jim. A také proto že ji miluji." Chvíli bylo ticho, ale pak dav začal bručet. "Lžeš. Proč by to dělali." "Chtěli dostat mě, protože jsem jediný kouzlící lovec, a tak ji mučili aby jim prozradila kde jsem." "To není pravda. To by neudělali." Caleb už začal ztrácet trpělivost. Pomalu Kiru zvedl a postavil ji čelem k sobě a zády k lidu. "Nevěříte mi? Tak se podívejte sami" S tím ji vyhrnul košili na zádech a odhalil tím množství ran a vypálený nápis. Někteří vykřikli a odvrátili pohled, jiní začali nadávat. Caleb se pak sám podíval na dílo svého otce. Rvalo mu srdce, když jeho jméno způsobilo Kiře tolik bolesti. Davem se začalo ozývat "Kam zmizeli?" Caleb se Kiře podíval do očí. Musel otce najít, ale nechtělo se mu ji znovu odpustit. "Jen běž." Zašeptala. Pevně ji objal, "Vrátím se, a už tě nikdy neopustím." Pak se otočil na Aydena. "Pohlídej mi ji." Zasmál se.
Za pár okamžiků už se řítil chodbami hlavní budovy. Nevěděl kde by jeho otec s Alzrakem mohli být. Proběhl kolem jeho pracovny a zastavil se. Hlavou mu bleskl ten okamžik, když se s otcem hádal a zadními dveřmi vyšel nějaký muž. Vběhl dovnitř, ale něco ho sině udeřilo do hlavy až ztratil vědomí.
Probudil se a nemohl se ani hnout. Někdo mu kolem kotníků pasu zápěstí a hlavy utáhl kožené pásky, kterými byl připoutaný k dřevěné desce. Snažil se uvolnit, ale marně. Cítil jak mu po čele stéká pramínek krve z rány na hlavě. Byl v místnosti slabě osvětlené pochodněmi. Snažil se rozhlédnout, ale hlavou nepohnul ani o kousek. "Konečně naplníš svůj osud synáčku" "Pusť mě okamžitě" Zavrčel na svého otce, který k němu přistupoval s koženým páskem, který měl vsazený krystal. "Víš tyhle krystaly jsou vážně úžasné. Nejen že do sebe dokáží uzamknout bouři, ale také uschovat kouzelnou moc." Caleb sebou začal házet, co mu popruhy dovolily. "Já tě zabiju. Za všechno co jsi udělal Kiře." "Myslím synáčku že to už nestihneš." Uvázal mu kolem hlavy pásek a ustoupil. Věděl jsi že Thór zakladatel lovců neuměl čarovat? A tak s pomocí svých přátel sepsal tuto knihu, která dovoluje i obyčejným lidem čarovat. Začal číst podivným jazykem, kterému Caleb nerozuměl. Ihned však cítil jak jej opouští síla. Energie z celého těla se mu přenesla do hlavy a z hlavy do krystalu. Jeho poslední myšlenka patřila Kiře.
"Aydene musíme mu pomoct. Je na ně sám, a já se bojím že mu ublíží." Ayden seděl na zemi vedle Kiry. "Neboj se. Je silný a vychytralý jako liška. On to zvládne." Kira se však už rozhodla. Pomalu se vydrápala na nohy a vyšla směrem k hlavní budově. Následována Aydenem. "Počkej. Nemůžeš tam jen tak vpadnout." "Tak mi dej meč." "Aaaa bože ženská jedna tvrdohlavá." Podal ji meč a pokračovali dál v cestě. "Tušíš vůbec, kde by mohli být?" "Asi to vím." Na jistotu zamířila k Erazimově pracovně. Potichu vešli dovnitř a hned si všimla otevřených zadních dveří, ve kterých stál Alzrak. Sebrala ze země kámen a hodila ho po něm. "Co to děláš?! Sykl Ayden. Ze dveří se vyřítil Černovlasý kolos. Na poprvé si Kiry nevšiml. "Hej Alzraku." Zakřičela na něj. Když se otočil zareagoval rychleji než čekala. Popadl ji za pta a zvedl do vzduchu. Cítila jeho smrdutý dech. Pak ji pustil na zem a zachechtal se "Jejda ty jsi nám upadla." Na zemi Kira sebrala svůj meč. Vstala a probodla mu srdce. Padl na kolena s tupým výrazem ve tváři. "Jejda ty jsi nám upadl" Zavrčela na něj. Kolohnát se svalil mrtev k zemi. Ayden stál a nezmohl se na slovo. Když se trochu vzpamatoval zastavil Kiru ve dveřích. "Teď je řada na mě." Vkročil do pracovny a zakřičel. "Pane rado. Pane rado Erazime. Dav touží po proslovu." Z tajné místnosti se vyřítil Erazim. A hnal se za Aydenem ven. Před hlavní budovou už na něj číhala smrt v davu lidí s přichystanými zbraněmi.
Kira se odhodlala a vešla do tajné místnosti. To co spatřila ji vyrazilo dech. "To ne. Calebe." Pomalu k němu došla. "Calebe prober se. Je po všem. Sundala mu z čela pásek s krystalem a pomalu ho odpoutala od dřevěné desky. Když oddělala poslední řemen sesul se na ni. Bolestí v zádech se neudržela a padla na kolena s jeho tělem v náruči. "Prober se prosím" Vzlykala. "Calebe slyšíš? Probuď se." Neudržela se a vydala ze sebe zoufalý výkřik. Hladila ho po vlasech a plakala. Vypadal jakoby jen spal. Do dveří se vřítil Ayden s úsměvem na rtech. Kde se toul....to ne!" Došel ke Kiře a padl vedle ni na kolena. "Co se stalo?" "Zabili ho. To se stalo Aydene." Zakřičela bolestně. "Už mělo být všechno v pořádku proč ho zabili? Proč?" Držela ho v náručí a skrápěla jeho nehybnou tvář svými slzami. Ayden se zvedl a začal přecházet po místnosti. Až do něčeho kopl. "Co je to?" Kira mu neodpověděla. Zvedl tedy ze země knihu. "Moment. O tomhle jsem slyšel. To je Thórova kniha kouzel" "No a co? Na tom už nezáleží." Odsekla. Ayden sebral ze země krystal, který zářil bílým světlem. "Ustup Kiro." "Co chceš dělat?" "Oživit Caleba." "Cože?" "Tu máš. Nasaď mu ten pásek s krystalem na hlavu a ustup. Kira udělala co ji řekl a odstoupila o pár kroků dál. Ayden začal předčítat nějaká slova, která ji absolutně nedávala smysl. Krystal na Calebově čele začal slábnout, až úplně zhasl. "Nestačí to. Erazim už si musel nějakou energii vzít. "Tak ať si vezme moji." "Ne Kiro to nejde. Jsi zesláblá." "To nevadí, ale když omdlíš ty, tak kdo by to dokončil. Já tomuhle nerozumím." Ayden se zhluboka nedechl. "No dobrá. Jen se dotkni toho krystalu." Kira si sedla vedle Caleba a nejistě položila ruku na krystal. Ihned se cítila velmi slabá až ztratila vědomí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama